56. kapitola - Zdroj moudra II

14. srpna 2008 v 16:19 | effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Někde slyšel, že se člověku těsně před smrtí znovu vybaví celý jeho život, od začátku až do konce, jako by jste se vnořili do myslánky, která nebyla k zastavení. Teď mu to ale připadalo směšné. Byla to pověra. Jak mohl chvilku před jistou smrtí myslet na minulost? Věděl, že se pár slavných mudrců, mezi nimi i nejslavnější ředitel Bradavic, Albus Brumbál, přiklánělo k názoru, že smrt je jen dalším dobrodružstvím, a chtělo se mu v to věřit, ale nedokázal. Nechtěl ještě zemřít! Našel dívku, kterou miluje a která jeho pocity opětuje... Kde byla ta slavná spravedlnost? Dobro přece mělo zvítězit... A Jack nechtěl skončit takhle, kvůli jednomu mylnému šlápnutí vedle... Jenže stejnětak si i uvědomoval, že se moře ohně nezadržitelně blíží - a že není cesta, jak by se zachránil.
__________
Hermiona bezmocně stála na výběžku, obklopena tekutou lávou, a bezmocně sledovala, jak ani ne dvacet metrů od ni Jack padá vstříc jisté smrti. Bylo to sotva pár vteřin, ale jí připadalo, že padá hodiny. Horečnatě hledala hůlku, pak si ale uvědomila, že by jí stejně k ničemu nebyla: Byly přímo v jádru sopky, takže by její kouzla vůbec nefungovala. A byla moc daleko na to, aby Jacka zachránila. Koutkem oka zachytila pohyb. Byla to Clartissa, která předtím ležela v bezpečí na kamenné zemi. Vyskočila, a vrhla se úplně k okraji.
__________
"Clarisso, ne!", slyšela Clar ječet Miu, ale nevěnovala jí žádnou pozornost.
"Měla jsem to být já, ne ty", vzlykla tak potichu, že ji Jack neměl šanci slyšet. "Miluju tě"
Uvědomila si to v tu chvíli, kdy viděla Jacka padat přes okraj bezpečného útesu.
Na planině v lůně i srdci zdroje síla je skryta moudra... Tom Riddle alias Voldemort by nikdy nedovolil, aby někdo zničil jeho viteály. Nedopustil by, aby nad nim strana světla vyhrála. Věc které si cenil nejvíc byl vlastní život, nenapadlo by ho, že by někdo byl schopný obětovat právě život za cenu vítězství. Dobrovolně. Uvědomila si, že kromě cesty přes oheň tu jiná nebyla - útesy byly příliš daleko od sebe a když nemohli používat magii, neměli šanci se dostat dál. Mohla jen hádat, jestli je její doměnka správná, ale na to nebyl čas. Byla třeba dobrovolná oběť.
___________
Měl zavřené oči, jako by se bál pohledu na smrt. Neviděl štíhlou, dívčí ruku, která ho pevně chytla za košili. Slyšel škubnutí, jak se roztrhla látka, ale jeho pád byl alespoň na chvíli spomalen. Pár vteřin života navíc... Neotevřel oči. Chtěl, aby poslední, co v životě viděl, byla Clar, její uslzená, zarudlá tvář, přesto tak půvabná a křehká... Najednou zaslechl výkřik - a pak uslyšel dopad něčeho tvrdého na povrch lávy.
___________
Hermiona vyděšeně vykřikla, aniž by si to uvědomila. Jackův pád na pár vteřin zabrzdila Clar, která téměř neuvěřitelnou rychlostí vyskočila na nohy a chytla cíp Jackovy košile. Pak se jakoby na pár vteřin zastavil čas. Viděla Clarissiny oči, rozšířené strachem. Její pohled, plný odhodlání. Jackovu tvář, obličej pokryt boláky, škrábanci a špínou tak, že nebyl téměř k rozeznání. A pak se všechno seběhlo tak rychle... Clarissa se odrazila... A skočila.
____________
Když ani ne vteřinu poté tvrdě dopadl, očekával neuvěřitelnou bolest, vteřinový boj o život a smrt - ale nic z toho se nestalo. Dopadl na solidní, hrbolatý povrch. Pomalu otevřel oči. Veškerá láva, veškerý oheň zmizely. Místo nich tu byl jen kámen. Kámen a utržený cár látky...
____________
Okamžik, kdy Clarissa dopadla do ohnivého inferna se jí nesmazatelně vryl do paměti. Viděla každý detail, ale nemohla dívce pomoct. Nestačila ani zaječet, než se Clar ponočila celá... A pak naráz zmizel oheň, nepříjemné vedro i zápach. Místo tekuté lávy se všude kolem rozprostírala tvrdá země. Nebyla schopna se pohnout, ani ve chvíli, kdy Jack dopadl a začel zmateně volat jméno dívky, která za něj zemřela.
____________
Ok, vrátila jsem se z prázdnin, jsem zdrcena začátkem školního roku a moje jediná útěcha spočívá v psaní... Takže tady máte další "minikapču". Tohle se ani nedá označit za krátké, spíš by se hodilo slovo drabble než kapitola... Ale bohužel nemohu jen psát, mám i jiné povinnosti, takže zítra snad něco přidám... UJeště jednou se omlouvám za tu délku :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 Draček Draček | E-mail | 16. srpna 2008 v 7:26 | Reagovat

super opět se to pohnulo dál:-) alespon víme jak to dopadlo s Jackem :-) Nemusíš se omlouvat, že je krátká, každý řádek je dobrý ;-)

2 kikina kikina | E-mail | Web | 25. srpna 2008 v 10:08 | Reagovat

moc pěkný

3 ariadna ariadna | E-mail | 7. září 2008 v 0:54 | Reagovat

Skvělá povídka.

Pokračuj dál. I když jsem proti ostatním ve velké výhodě.

Na tvou povídku jsem narazila včera.  I když jsem proti ostatním ve velké výhodě, budu netrpělivě čekat na pokračování

4 venca.pekele venca.pekele | 11. září 2008 v 18:03 | Reagovat

cet sem tvoji povidku a doslova me zaujala vic nez cela serie HP takze pokud muzes neprestavej psat mrte moc zvedavej jak to dopadne

5 Shamaniel Shamaniel | 19. listopadu 2008 v 20:05 | Reagovat

Tahle povídka je skvělá a jsem ráda, že konečně přibylo pokračování :) jen tak dál ;)

6 Setinka Setinka | 31. prosince 2008 v 12:02 | Reagovat

prima povídka :-)))

Líbí se mi i ten posun děje do budoucna a přidání Elfské magie a šikovně propletené minulosti s následnou budoucností. Když nepolevíš a neustřihneš konec podobně jako Rowla, pak to bude jedno z nej dílek, co jsem tady četl. Máme silvestra, tak hodně zdaru do nového roku ... do minulých kapitol jsem komenty nepřidával - až tady do poslední dopsané.

PS: co psal Venca ... taky se mi zdá fajn psát i děj okolo ostatních postav, i když se tím taky múžeš zamotat, že budeš jenom vysvětlovat a kouskovat a ztratí to to napětí. Držím palečky s pokráčkem :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama