36. kapitola - Když není cesta zpět

22. května 2007 v 18:00 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Clem zíral do bílého stropu a snažil se přemýšlet. Snažil se vyhnat vzpomínky, vytlačit je, nechtěl přemýšlet o tom, co se stalo. Stále měl před očima to oslepující světlo, ránu a dunivý výbuch. Tiché vzlyky. Panebože. Chtěl ty myšlenky zahnat, ale nešlo to. Všechna tíha minulých dnů jako by konečně vyplula na povrch. Cesta do minulosti, hádka s Leou, tíha tajemství, které ho tlačilo k zemi... Chtěl vrátit čas. Přál si to víc než cokoliv jiného. Chtěl, aby to skončilo, aby se to nikdy nestalo. Aby v klidu navštěvoval první ročník Bradavické školy čar a kouzel spolu s Jackem, Melissou, Clar... A snad i Leou. Najednou nevěděl, co si o tom má myslet. Slyšel pořád v hlavě její slova, která mu byla stejně cizí jak její chladná maska bez emocí, jak její temné oči skrývající tajemství, jak její hlas, který byl na rozdíl od celé její podstaty tak jasný a čistý, tak příjemně lidský. Bez tajemství. Bez podvodů. Bez zrady. Snad to bylo tím, že k ní nepatřil. Snad tím, že ho ještě nedokázala ovládat. Ovládat tak, jak ovládala všechny kolem sebe. Tahala za provázky jako ve hře, jako ve hře, kde ona rozhodovala o osudech všech kolem, kde bylo jen její slovo a její pravda. Jen ona. Nechápal tu temnou sílu, která z ní vycházela, nechápal tu její uzavřenost. Byla tichá i když měla hlas. Zamlklá a tajemná. Ona byla něčím jiným než všichni ostatní. Byla vážná a její slova byla víc než jen slova. Byly to dýky, které zůstaly uvězněny v jeho mysli. V jeho srdci. V jeho svědomí. Všechno má svůj účel. Nevím, proč se tohle stalo, osud si rád hraje. Ale má to svůj důvod. Ty a já, všichni máme důvod k existenci na téhle planetě. Všichni máme cíl, ale musíme ho objevit. Všichni máme proč být. Proč mu to dělala? Byla to nejistota, která ho vzápětí bolestivě sevřela ledovou dlaní. Věřit - nebo ne. Co je správné?
___________
"Harry!", vykřikla zoufale dívka s rozježenými, hnědými vlasy. "Počkej, nic tím nezměníš!"
"Nech mě", řekl chladně chlapec a dál rázoval k hlavní bráně.
"Harry!" Doběhla ho a chytla ho za rameno. Chlapec se prudce otočil a zle si ji měřil.
"Zabili Hagrida, Mio, a já se pomstím. Nenechám to tak"
"Prosím, poslouchej mě! Hagrida jsme měli všichni rádi, ale když se Vol... Ty-víš-koho vydáš hledat teď... Nejsi připravený na ten boj, Harry! Nepromarnil bys tím jen svůj život, ale i životy spousty ostatních!"
"Hermi... A kdy budu připravený?", zašeptal. "Kdy budu připraven zemřít?"
"To neříkej, Harry! Nesmíš to teď pokazit, všechnu tu práci, ne jen proto-"
"Jen proto... Copak ti na něm vůbec nezáleželo?"
"Harry!" Dívce se v oříškových očích zaleskly slzy. "Záleželo...", zašeptala. "Hrozně moc... Ale chci to skončit, Harry, sakra já chci skončit tuhle válku, tohle všechno, stejně tak jako ty, ale tímhle nic nedosáhneš! Harry..." Černovlasý chlapec se pomalu otočil a zahleděl se svýma nekonečnýma, smaragdovýma očima do těch jejích.
"Promiň... Nechtěl jsem", zašeptal něžně a chytil ji do náruče. "Nechtěl jsem..."
___________
Ne všichni věří obávanému profesorovi... Život si pro něj připravil další zkoušku
___________
"Pane řediteli?"
"Posaďte se, pane Blacku. Jde o záležitost Vaší totožnosti. V dnešní době se nedá věřit nikomu, tudíž bych si rád prověřil Vaše osobní-"
"Nemám žádné doklady"
"To jsem nemyslel. Jde o Vaši hůlku. Pomocí té se dá ověřit Váš původ, jméno, věk a-"
"Näerleho rituál, já vím"
"Máte velice dobré magické znalosti, pane Blacku. Směl bych vědět odkud tento rituál znáte?" Sarim Snape se zarazil. Uvědomil si, v jaké době je a zamrazilo ho, když si uvědomil co všechno mohla jeho unáhlená odpověď způsobit. K čertu s Potterovou! Pořád ještě nenalezl svůj obvyklý klid.
"Narazil jsem na něj v jedné knize o obraně proti černé magii a zaujmul mě" Nepoznal, jestli mu profesor Brumbál uvěřil. Kouzlo ve skutečnosti znal od samotného Temného lorda - když ho přijímal jako Smrtijeda, ověřil si právě tímto rituálem jeho loajálnost...
"Dobrá. Jste tedy připraven rituál podstoupit?" Jeho tělem se začel šířit strach. Pomalu se rozlézal od špiček prstů až do nohou. Mrazivý chlad. Najednou si přál zůstat tady, nemuset válčit, nemuset žít vlastní život... Chtěl tady zůstat. Marně pátral v paměti po způsobu jak rituál oklamat. Marně se snažil nedát najevo vnitřní pocity.
"Ujišťuji vás, že rituál není bolestivý ani nezanechává trvalé následky", z části žertovně ho ujišťoval ředitel a v jeho pomněnkových očích se zaleskly veselé jiskřičky. Náhle se Snapeovi hlavou mihla vzpomínka.
"Otče, nechci podstoupit ten rituál. Mám z toho husí kůži, už jen použití krve-" tlustší mladík s přihlouplým výrazem v tváři zmlkl, když zachytil pohled svého otce.
"Nebuď srab, Vincente!", zavrčel Crabbe na svého syna.
"Pane Crabbe", ozval se náhle hlas černovlasého muže s mastnými vlasy a temnýma, neprohlédnutelnýma očima. "Potřebuji vědět jestli hůlka, kterou váš syn používá je jeho první hůlkou, mohlo by to totiž ovlivnit výsladek testu..."
Hůlka. Tak prosté! Skoro zajásal.
"Pane řediteli, nejsem si jistý jestli to půjde", oznámail a snažil se při tom tvářit neutrálně.
"A směl bych vědět proč?" S ulehčením si všimnul, že veselé jiskřičky z ředitelových očí zdaleka nezmizely.
"Hůlka, kterou používám, není mojí první-"
"Chápu. Tušil jsem to - málokterý kouzelník si po celý život ponechá jedinou hůlku. Ve vašem případě tedy budeme muset použít Veritasérum..."
"Není Veritasérum nelegální?" Ani nevěděl, proč to z něj vypadlo. Uvědomil si, jak hloupě jedná. Jak pubertální klacek... Vždyť se vůbec neovládal a pouze zvyšoval ředitelovo podezdření...
"Je, ale máme speciální povolení ministerstva prověřovat jak nové učitele, tak i studenty... Je to v podstatě předpis, pokud nechceme v naší škole-"
"Chápu", kývl. "Tak tedy... Teď hned?", zeptal se ještě pro jistotu.
"Pokud jste připraven..."
"Ano"
"Výborně, počkejte tady chvilku"
__________
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 Giner Giner | 23. května 2007 v 12:37 | Reagovat

Skvělé:-)

2 Giner Giner | 23. května 2007 v 12:37 | Reagovat

Ha a mám první koment:-)

3 Siria Siria | Web | 23. května 2007 v 17:18 | Reagovat

Moooc krásný :-)))

4 effren effren | 24. května 2007 v 14:16 | Reagovat

promiňte mi, ale momentálně jsem ve stavu kdy se jen velmi těžko přinutím k psaní a ještě k tomu mám spousu práce, takže to nejspíš trochu potrvá... Moc se omlouvám, ale kdybych teď něco zkoušela psát tak by to stálo za nic...

5 sir matyas sir matyas | 25. května 2007 v 13:23 | Reagovat

co dodat snad jen uzasne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama