32. kapitola - Ve znamení orla II

16. května 2007 v 20:40 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Mezitím, v jiném čase, daleko, celá desetiletí dál...
___________
Náraz na zem Snapea zastihl připraveného, s hůlkou v ruce. Doplachtil na zem a rozhlížel se marně v temnotě kolem. Nevěděl přesně, kde je. Všude bylo hrobové ticho, přerušováno pouze kapkami deště, tiše bubnujících do střechy. Pomalu se snažil zorientovat v prostoru. Před očima uviděl matné obrysy starého nábytku, napravo od něj nějaké dveře. Opatrně našlapujíc se k nim vydal. Převrhl nějaký starý kyblík, který s rachotem spadl na zem. Mračno prachu, které se poté zvedlo, mu zastřelo výhled. Doklopýtal, téměř udušený prachem, ke dveřím a prudce je otevřel. Stál ve velké místnosti, přeplněné všelijakým rozbitým nábytkem. Prošel jí a se zachvěním zjistil, že jsou tam stopy po drápech, jako by nějaké zvíře v zuřívém, slepém vzteku vybíjelo svou zlost... Najednou mu došlo, kde je. Chroptící chýše, uvědomil si. Znal od svého otce příběh vlkodlaka Lupina dobře, takže mu rázem i došlo, od koho jsou tu ty stopy. Remus Lupin, miláček světlé strany. Utlačovaný bojovník za práva vlkodlaků... Pomyslel si s znechucením. Nebýt Lupina, vlkodlaci by i nadále neměli přístup do kouzelnického společenství. Zákon o ochraně vlkodlaků dokonce zakazoval jejich vybíjení... Rychle našel padací dveře k tajné chodbě, vedoucí až k vrbě Mlátičce na školních pozemcích. Musel zjistit, co se stalo. Zatáhnul za poklop, ale nedokázal ho zvednout. Co se to děje? Vždyť ještě minule to šlo lehce... Najednou se zděšeně zarazil.
"Speculum sea", zašeptal. Před ním se v prostoru objevilo zrcadlo...
___________
V zrcadle se na něj díval asi patnáctiletý, černovlasý chlapec s temnýma, chladnýma očima. Místo vysokého muže okolo třicítky malý kluk. A slova v hlavě... Máte možnost změnit minulost. Jednou, jedinkrát. Vydáte se na cestu poznání... A na jejím konci najdete sami sebe. Znám vaše tužby lépe než vy sami. Smím vám ukázat cestu, ale jen vy spatříte cíl. Máte možnost vrátit ztracené... Pax tempus desperatum... Minulost. Byl v minulosti. Ale kde? Co byla jeho největší tužba? Ve vašich srdcích je uvězněno přání, skrytá tužba. Hluboko, tak, že snad ani nevíte, že je... Co se mu v ten prokletý moment honilo hlavou? Co vlastně chce? Sarim Snape zničeně dosedl na rozdrásaný, zaprášený gauč a složil hlavu do dlaní.
___________
Vyplížil se zpod obrovského, znehybněného stromu a mířil k pozemkům hradu. Musel se dozvědět, který rok byl... Málem vrazil do nějaké tmavovlasé dívky.
"To nemůžeš dávat pozor?", utrhl se na ni. Ve chvíli, kdy se na ni přesněji podíval, téměř zkameněl. Díval se do hlubokých očí Lei Ignise... Co ta tady dělá? Už se chystal vykřiknout kouzlo, když si uvědomil že dívka je výrazně starší než Lea Ignise. Mohlo jí být kolem patnácti, šestnácti... Když si ji lépe prohlédl tak zjistil, že to rozhodně nemůže být jeho studentka, dívka, kterou z celého srdce nenáviděl. Nepůsobila tak mocně a tajemně jak ona a neměla ty stejné vážné oči...
"Co tak vejráš?", otočila se na něj dívka. "A vůbec, neznám tě. Ty nejsi zdejší, viď! Pojď, dovedu tě k řediteli..."
___________
Takže tady u téhle kapči jsem překonala sama sebe. Nějak jsem se rozepsala... Bohužel se mi to nevešlo všechno do jednoho, takže omluvte... No teda doufám že je to dostatečně srozumitelné a že jste se u čtení nenudili...
Effren
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 sir matyas sir matyas | 17. května 2007 v 10:22 | Reagovat

ahoj paradni kapitolka jsem opravdu rad ze je pridavas v celku pravidelne a dost casto uz se nemuzu dockat az pridas dalsi a dozvime se so jake doby se dostal mlady snaepe

2 Siria Siria | Web | 17. května 2007 v 16:34 | Reagovat

Parádní kapča! Skvělá!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama