29. kapitola - Střípky zla II

11. května 2007 v 18:00 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Otevřela oči a sevřela v ruce pevněji hůlku. Trvalo jí ale chvíli, než se zorientovala. Nepoznala to tam hned, ale z pocitu věděla, že je tam - v Mezisvětě. Nevypadalo to tady ale zdaleka tak, jak si to pamatovala. Mírné přítmí jí prozradilo, že tentokrát je v uzavřeném prostoru, neviděla ale ani zdi, strop nebo snad dveře. Tajemné, namodralé světlo osvětlovalo celý šerý prostor, ale spíše jej ztmavilo než by poskytlo útěchu. Chtěla vstát, ale náhle zkameněla. Uvědomila si, co ji přinutilo otevřít oči a prudce otočila hlavou. Vedle ní na zemi ležela postava, která se vůbec nehýbala. Než stačila vytáhnout hůlku, zvedla postava hlavu.
"Cleme?", zvolala nevěřícně.
"Leo co-... Leo?! Tys mluvila?"
"Echm... Pokud se nemýlím tak tohle je Mezisvět a tady můžu mluvit... Tedy-"
"Mezisvět?To jako myslíš to místo, kde Soud temnot-" Náhlý zvuk je přiměl prudce se otočit. Zašustění, jako by ve větru zavlál plášť, k nim v hrozivém tichu dolehlo s mnohonásobnou ozvěnou.
"Co se stalo?", zašeptala Lea.
"Já... Nevím, jak jsi padala tak jsem skočil a chytl jsem se té Komety a-"
"Co udělal Snape?" Jají hlas náhle zněl výhružně, skoro až děsivě, nebezpečně.
"Já... On... Totiž..."
"Chytl se té Komety?!" V hlase se jí ozval mírný náznak paniky.
"No... Myslím... Ano"
"Sakra...", zašeptala Lea bezbarvě. "Je tady, musí tady někde-"
"Jierda maxima!" Kouzlo přicházelo zleva. Tenký, modrý paprsek jehož účinky se daly srovnávat s probodnutí mečem...
"Retro magus!" Clemens neváhal a vytvořil nejsilnější štít, který znal. Lea, která byla zvyklá na neverbální kouzlení, rychle vyslala efektivní ohnivou bariéru, která byla krytá Mocností hvězd a tím pádem neviditelná pro všechny kromě stvořitele. Clemensova rychlá obrana však Snapeovo kouzlo zneškodnila dřív, než se stačilo vůbec přiblížit k bariéře. To ale zdaleka nebyl poslední Snapeův útok.
"Heraxima daretes"
"Laeda" Lea by od Clema nečekala takhle rychlé reakce, ale evidentně Famfrpál udělal své.
"Atmos azotikos"
"Inhibeo magus", zaječela tentokrát Lea na obranu. Atmos azotikos bylo dusící kouzlo, zasažený se do zrušení kouzla nemohl nadechnout - a pokud kouzlo nebylo zrušeno, udusil se. Na toto kouzlo by její ohnivá hradba byla krátká, protože prvek zaklínadla byl vzduch. Kouzla se ve vzduchu střetla a zastavila.
"Esencius corpus impetus" Tohle už byl tvrdý kalibr. Kouzlo zničilo vnitřní orgány zasaženého - a to během pár vteřin.
"Flagro" Tohle bylo kouzlo, které Lea pokládala za jedno z nejužitečnějších - ještě v letu zničilo všechna protivníkova kouzla. Skutečně, tenký, stříbřitý paprsek téměř okamžitě zmizel. Snape byl ale zjevně nevyčerpatelný...
"Supino corpus" Leu překvapil náhlý zvrat. Kouzlo, které pro ně zatím neviditelný protivník vyslal je mělo pouze zvednout do vzduchu a patřilo mezi ty lehčí, proč ten náhlý zvrat...Tentokrát to byl Clem, který zareagoval:
"Retro korumna"
"Kreata, hetra reagata, spiro mortal" takže tohle byl důvod krátké přestávky - aby mohl udeřit novou silou. Lea rychle vyslala neverbální flagro, ale mezitím Snape už poslal další tři kouzla. Naštěstí je flagro zrušilo všechna.
"Natio", neudržel se Clem a zaútočil. Náhle poprvé spatřili protivníka - teď už nebylo pochyb, byl to Snape. Jeho temný plášť na chvíli zavlál, jak svižně uhnul Clemově kouzlu, ale pak zase zmizel ve stínu. Ve chvíli, kdy se Clem nadechoval aby vyslovil další kouzlo, se prostorem rozezněl nadpozemský, melodický hlas. Lea okamžitě věděla, že nemá co dočinění se Soudem temnot ani s Soudem světla. Tohle bylo zcela jiné.
"Věštba se naplnila a vy stojíte zde, světlo proti tmě. Vydali jste se na pouť, která po staletí byla střežena Nejmocnějšími. Nyní nadešel čas, aby jste se utkali tak, jak předpovídají staré texty věštce Ra. Podstupte první zkoušku a skloňte zbraně, protože teď je nebudete potřebovat"
___________
Nejistě se vyškrábala na nohy. Nevěděla, kolik času uplynulo. Neměla ani tušení, jak dlouho nejedla a jak dlouho potrvá, než zemře vyčerpáním. Věděla ale, že nemůže jen vyčkávat a rozhodla se bojovat. První krok strmě vzhůru byl obtížný, nejistý. Ty další se stávaly jistějšími, ale postupovala stále pomaleji. Nohy jí podklouzávaly po kluzkém povrchu plném slizu a kdo ví čeho ještě a zanechávaly za sebou výrazné otisky. Nestarala se o to - teď jí záleželo jen na přežití. Namáhavě, krok po kroku postupovala vzhůru. Najednou jí podklouzla noha a ona sjela polovinu vzdálenosti, kterou vyšla, zase dolů. Zoufale pokračovala se zarytou touhou dostat se nahoru. Neměla sílu na použití kouzla. Vlekla se vytrvale dál temnou skluzavkou bez konce a přidržovala se vlhkých, plísní porostlých stěn. Chvílemi zastavovala, aby se vydýchala, ale brzy pokračovala dále bez zastavení ze strachu, že kdyby zůstala stát, tak by už nedokázala pokračovat. Každý krok ji stál přemáhání, ale ona jako fanatik, jako robot postupovala dál. Těsně předtím, než omdlela, použila fixační kouzlo na své nohy. Vědomí, že se nevzdala, ji hřálo. Pak se propadla do tmy.
___________
Doufám, že se líbila((:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 11. května 2007 v 19:19 | Reagovat

clovece jak ty to delas ze ten dej tak znapinavis. super kapca

2 Siria Siria | Web | 12. května 2007 v 17:38 | Reagovat

Parádní, skvělá kapča! Úžasná! Jen tak dál! :-)))

3 julie julie | 11. srpna 2007 v 15:07 | Reagovat

nadhera nemuzu se od toho odtrhnout vypada to ze to budu muset precist vsechno jednim tahem je to fakt parada

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama