22. kapitola - Prokletí nebo požehnání II

19. dubna 2007 v 18:36 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Vnímala volný pád. Nejspíše ji probudil vzduch, svištící okolo ni... Ale ještě nebyla zcela při smyslech. Cítila bolestné nutkání se probrat, reagovat, snad ječet... Ale ani na to se nezmohla. Vše bylo jako ve snách: Přibližující se země, mraky, zbarvené do purpurové fialové, okna hradu, míhající se kolem ní a splývající v jedinou rozmazanou šmouhu... Trvalo to nekonečně dlouho, než si uvědomila, co se děje. Trvalo ji nekonečně dlouho, než začela jednat. Snad až moc dlouho. Vytvořila vítr, elfský živel, a jeho silnou vlnou se snažila spomalit svůj pád. Docílila tím pouze, že vylétla jako šipka do vzduchu a blížila se ještě rychleji zemi. Měla blackout. Zmatkovala. A setiny a vteřiny míjely neúprosně... Poslední, na co si před nárazem pamatovala, bylo kouzlo země. Těsně před dopadem ztratila vědomí.
_____________
Clemens nemohl spát. S povzdechem vstal a potichu, aby neprobudil ostatní, se oblékl. Měl v plánu zajít ještě před snídaní do knihovny, chtěl si ještě najít pár věcí týkajících se... Včerejšího rozhovoru. Přiznal si, že Lei hned na začátku nevěřil. Bylo to tak nepravděpodobné... Tak za vlasy přitažené... Prostě to znělo jako by byla pod vlivem přinejmenším nějakých sliných matoucích kouzel. Usmál se puťouchle při vzpomínce na sestřiny osmé narozeniny... "Hej, Mono, o co že mě nechytíš?", volal opálený, světlovlasý kluk na pihovatou, plavovlasou dívku, která vypadala aspoň na deset let. Mona se usmál svým zvonivým, dětským smícem a rozběhla se za ním, letní šaty za ni vlály, stejně tak jako její rovné, rozpuštěné blond vlasy. Chlapec však vůbec neutíkal. V ruce držel kouzelnickou hůlku... "Cleme, nesmíš mimo školu kouzlit!", zavolala na něj přísně matka. "Neboj, mami, dneska tady bylo provedeno příliš kouzel, nikdo na to nepříde", mrkl rošťácky. Co takhle něco na rozveselení? Pronesl matoucí kouzlo nejlehčí úrovně. Jeho sestra se okamřitě zarazila, otočila se a rázovala si to přímo k překvapené matce. "Puč, mami", požádala nepřítomně a vzala vyšší, dobromyslně vyhlížející ženě z rukou dort. Pak ho chytla oběma rukama a zabořila do něj pořádně obličej... Ještě večer si slízávala šlehačku z vlasů. Jistě že se to neobešlo bez vynadání, Clem byl přímo v obležení buď těch, kteří mu chtěli poblahopřát za skvělé kouzlo nebo té menšiny, která mu chtěla vysvětlit jak nebezpečné a nezodpovědné to bylo... jeho sestra zprvu nevěděla, jak reagovat, ale nakonec propukla v hlasitý smích... Zarazil se trochu při vzpomínce na rodinu. Melissa už rodinu neměla - nejspíš. Kromě rodičů a bratra neměla nikoho, a teď snad ještě přišla i o toho... Zahnal nepříjemné myšlenky. Tím Melisse taky nepomůže. Chytl potichu za kliku a otevřel dveře. Už chtěl sejít dolů, když uslyšel přidušený výkřik... V neznámé řeči, s jiným přízvukem. Pak ale bylo rázem ticho... Nejspíše se mu to jen zdálo. Zavrtěl nad sebou hlavou a vydal se v dobré - v jisté míře - náladě do knihovny.
______________
Ředitelka se prudce odtrhla od knihy, kterou četla. Ucítila magickou vlnu... Vlnu kouzla, které nebylo použito už víc než tři století. A přicházelo z místa, kde žili lidé... Přesněji řečeno z Bradavic. Prastaré kouzlo země, vyvynuto nejmocnějším mágem elfské historie, kouzlo, které rušilo gravitaci... Byla si jistá, že věděla, kdo to kouzlo použil. Mohla to být pouze jedna osoba... Její bývalá žákyně Lea Ignise. Něco nebylo v pořádku. Před deseti dny ohromná magická energie, která volala o pomoc a teď kouzlo, které bylo zapovězeno... Mělo účinky, kvůli kterým se stávalo příliš riskantní je použít. Mohlo porušit zemskou gravitaci na více nežádoucích místech, přivolat zemětřesení a při nejhorším i vyvolat sopečný výbuch. Kouzlo se všichni žáci učili, ale pouze teoreticky. Co se to stalo?
______________
Když se Melissa probudila někdy k ránu, bolest v ruce a kotníku již přešla. Trvalo chvíli, než si uvědomila, co se včera stalo... Skoro opět ztratila vědomí, ale silou vůle se udržela vzhůru a pokoušela se přemýšlet... Racionálně uvažovat. Uvšem při jakékoliv vzpomínce na bratra se rozvzlykala... Rozhodla se, že to nechá na později. Bezmyšlenkovitě se dívala z okna, směrem na Nebelvírskou věž. Dříve hrad prý vypadal jinak, ale nová ochraná kouzla ho změnila. Přála by si ho vidět v minulosti... Najednou koutkem oka zaznamenala pohyb. Něco se z Nebelvírské věže řítilo rychle k zemi... Snažila se zaostřit zrak, ale viděla to jen rozmazaně. Nedokázala určit, co to je. Najednou, když už to bylo jen pár stop nad zemí, se zvedla prudká vlna větru a vymrštila to opět do vzduchu. Uvědomila si, že je to člověk... Byla to dívčí postava. Blížila se ohromnou rychlostí k zemi... Melissa nebyla schopna pohybu. Mozek ji vypověděl službu. Otevřela ústa k výkřiku, když se stalo něco neuvěřitelného... Postava se najednou zarazila, sotva pár centimetrů nad zemí a visela ve vzduchu. Dlouhé, uhlově černé vlasy za ni vlály v neexistujícím větru... Trvalo dvě minuty, než se Melissa probudila z šoku. Dvě minuty, než se rozječela. Dvě minuty, než ztratila vědomí.
_____________
Lea se cítila velice zvláštně. Byla ve stavu podobném spánku, ale nespala. Cítila, že neleží, ale ani nestála... Vůbec se nedotýkala země. Nedotýkala se ničeho. S trhnutím se probrala. Vyděšeně a dezorientovaně se kolem sebe rozhlížela. Vznášela se ve vzduchu, pár čísel nad zemí. Slunce už stálo na obloze... Bylo tedy něco před osmou. Zazmatkovala. Co když mě někdo viděl? Pak si naráz vzpoměla co se stalo. Pád, poryv větru... Co se stalo? Nevěděla, jaké kouzlo použila. Snažila se dostat dolů, a k jejímu překvapení se pomalu snesla k zemi. Co se to děje? Byla obklopena magií, kterou zatím ale ještě zcela nechápala.A měla z ní strach...
______________
Zítra to už bude naostro... Promiňte že jsem se nedržela termínu ale tohle je chabá náhrada za včerejšek...
Effren
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 Giner Giner | 19. dubna 2007 v 20:49 | Reagovat

Skvělá kapitolka, opravdu úžasná:-) A vůbec mi nevadí, že jsi přidala kapitolku dříve, naopak:-)

2 Siria Siria | 20. dubna 2007 v 16:57 | Reagovat

Parádní kapča :-)))

3 Blytonka Blytonka | E-mail | Web | 20. dubna 2007 v 18:03 | Reagovat

Hezký...líbí se mi to...jen jsem z toho trochu zmatená...ale píšeš skvěle!

4 effren effren | 20. dubna 2007 v 19:22 | Reagovat

Promiňte lidi ale dneska už to asi nedopíšu fakt sorr... Nevím jestli i příští týden se mi podaří dodržet termíny, mám ve škole teď co dělat... Achjo...

5 HP fan HP fan | 22. září 2011 v 21:43 | Reagovat

hmhmhmm.. a stále dalsí zápletky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama