19. kapitola - Zrození strachu

12. dubna 2007 v 11:53 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Bylo jen pár minut po dvanácté hodině. Ještě před chvílí všechno bylo normální. Ještě před chvílí. Teď se ale nikde nic nepohnulo. Ani zašustění listí v korunách stromů, ani zapraskání větvičky pod nohou obyvatele Zapovězeného lesa, ani křik žáků, užívajících si nedělního volna. Bylo ticho. Ledové ticho, které věstilo strach. Všude byla tma. Nebylo vidět ani na krok. Nebe přikrývala hustá temnota. Její cáry pronikaly každou škvírkou, každou prasklinou, každým nechráněným místem přímo do hradu u jezera. Do Bradavického hradu. Studenti se nehýbali. Jako paralizovaní hleděli na tmu, na temnotu, na důkaz povstání zla, který je postupně pohlcoval... Temnota zahalila i samotné Bradavice. Ti, kterých se dotkla, začali křičet nelidským hlasem plným strachu a bolesti. Studenti se, jeden po druhém, poddávali temnotě... Křik ustal ve chvíli, když se zdi hradu zlatorudě rozzářily. Najednou to vypadalo, jako by záře vycházela přímo z vnitřku, přímo ze srdce hradu. Temnota se stahovala. Bradavický hrad strážil své obyvatele dobře. Ale na jak dlouho? Jak dlouho se bude dobro ještě bránit dvojnásobnému zlu? Jak dlouho bude ještě světlo, než je úplně pohltí tma? Má cenu hrát předem prohranou bitvu? Proč se pokoušet o nemožné? Protože je naděje. Vždycky je nějaká naděje, jako plamínek svíčky zahalen tmou. Naděje a láska. Mají ale vůbec šanci zvítězit nad temnotou?
___________________
"Albus Brumbál je mrtvý", řekla potichu Bellatrix Lestrangeová ženě vedle sebe.
"Cože? Byl můj, jen můj! Trpěl by jako nikdo jiný za to, co mi udělal! Zemřel by pomalu a bolestnou smrtí! Kdo to udělal?" Žena jako by z očí vysílala blesky.
"Jasem-"
"Cože? Jasem? Kdo vymyslel takové ubohé jméno pro mistra, pro někoho-"
"Je to nutné kvůli krytí. Své jméno budeš používat pouze v mé přítomnosti, když budeme sami. Nikdo neví, co se tady stalo. A tak to taky zůstane..." Do rozhovoru se vmíchal vysoký muž s hadím obličejem, v němž rudě zářily štěrbinkovité, zlomyslné oči. Sám lord Voldemort.
"To je naprosto-"
"Podřídil ses mé vůli. Od nynějška jsi Jasem, věrná služebnice Temného lorda. Já jsem zabil Brumbála. Ten stařec se pokoušel zabránit mi v mém záměru. Překážel, jako vždy. Ale zestárl..." Sálem se rozlehl ledový smích, který pronikal až do morku kostí.
"Pomstím se tedy těm, na něž mu nejvíce záleželo. Pomstím se SVĚTLU!" Dlouhá formule v latině, po které následovala temnota. Dvacet slov, symbolizujících strach.
"Nejsilnější zbraň je strach. Když se protivník zahalí do temnoty a strachu, není už třeba bojovat. Světlo se samo poddá..." Jeho smích byl snad ještě hrozivější, než ten Temného lorda.Doba temnot začela...
_____________________
Lea nevnímala. Musela si v hlavě urovnat události dnešního dne. ZABRAŇ TOMU. Nezklamu. Zvládnu to. ZABRAŇ TOMU. Temnota. Propadala se do ní. Vsávala ji. A najednou byla zase tam. V mezisvětě. V prázdnotě. Nevěděla proč. Co se děje? Byl tu zase strach.Nezkrotitelný.Před chvílí ležela v knihovně na zemi. Teď stála, zamotaná v pavučině. A před ní šest postav, všechny v černém.
"Vítej, Lvice", pronesla první melodickým hlasem. "My jsme Soud temnot, jsme ti, kteří rozhodují o prohřešcích a trestech, o osudu těch, co zklamali..."
"Co mě čeká?" Nemohla se udržet, bála se. To všechno... Bylo to děsivé. Až moc děsivé.
"Nesplnilas to, co od tebe bylo očekáváno. Zklamala jsi"
"Já vím... Nevěděla jsem, co mám dělat" Věděla, že už dlouho nevydrží. Slzy se jí draly na povrch, ona to už neovládala. Byl to strach, ale také ten cizí, přesto až tolik známý pocit. Pocit selhání.
"Lvice ohně, ty jež jsi naděje, Vládkyně duhy, mělas možnost tomu zabránit. Neudělalas to. Nechalas temnotu ovládnout svět..." Byla zmatená. Onen soud byl přece Soud temnot, a to znamenalo, že je na straně temna, nebo ne? Vypadalo to, jako by jí četly myšlenky.
"Tady není dobro a zlo. Tady se mísí protiklady... Není světlo a tma. Jsme Soud temnot, protože rozhodujeme o zlu, o trestech, o zklamání. Soud světla odměňuje, soudí za splnění žádostí, za naději a lásku" Možná, že začínala chápat. Ale všechno se jí mísilo... Proč já? Postava vpředu pokývla hlavou.
"Ptáš se, proč ty. My ti odpovíme: Byla jsi vyvolena nést břímě, které jiný nebyl schopen nést... Neseš břímě toho, jež zklamal... Ale máš i jeho moc. Dostaneš ještě jednu šanci. Věz ale, že je to šance ze všech poslední... Musíš získat úlomek Černé komety, který rozsévá po světě zlo... Ty víš, kde je. Vidělas jej... Abychom se ujistili, že opět nezklameš, odebíráme ti tvou lidskou magii. Nebudeš ji vládnout. Pokud splníš náš požadavek, získáš svou moc zpět a Soud světla ti otevře to, co je uzamknuto hluboko v tobě a co ti právem náleží... Nyní jdi..." Opět se probrala, tentokrát ale v místnosti, kde bylo všechno laděno do bílé barvy. Stěny, postele... Sama na jedné z postelí ležela. Kde to jsem? Pak si to náhle uvědomila. Ošetřovna! Co se stalo? Do místnosti vstoupila obtloustlejší žena s šedými pramínky vlasů. Mohlo jí být určitě něco přes šedesát... Když si žena všimla, že Lea už je vzhůru, rychle k ní přicupitala.
"Jsem madam Pomfreyová, ošetřovatelka. Je mi líto, že se poznáváme právě takhle... Ještě vás prohlédnu a pak můžete jít, měli jsme tady více studentů s šokem, ale vy už jste poslední... Co si naposled pamatujete?" Lei chvilku trvalo, než pochopila význam těch slov.
"Co se stalo? Jak dlouho už tu jsem? Kde-"
"Klid, klid! Ležíte tady už dva dny, od neděle, ale teď se posaďte, abych vás mohla prohlédnout..."
____________________
"Je čas, aby svět pocítil pravé zlo...", syčel svým ledovým hlasem Pán zla. Jeho stoupenci, v kruhu seskupeni okolo něj, souhlasně zamručeli. "Za hodinu zaútočíte na Aberdeen, nikoho neušetříte. Chci, aby všichni poznali mou moc... Jasem, povedeš výpravu, a Bellatrix ti pomůže. Můžete jít..."
"Děkuji, pane", poklekla Bellatrix před svého mistra.
"Jděte... Chci vidět jen zkázu a smrt!"Bylo šest hodin večer, když se Smrtijedi přemístili neznámo kam, aby se připravili na nadcházející boj.
_____________________
Lea spěchala do společenské místnosti. Už nemělo cenu jít na hodinu, za pár minut stejně skončí. Před večeří ale Lea ještě chtěla zjistit, co se v neděli v poledne stalo poté, co se odpoutala od reality a vplula do mezisvěta... Najednou to všechno pochopila. Vzpomínky ji zaplavily jako bolestivá vlna. Moje magie...Soud temnot... Kometa... Uvědomila si, že bude muset jednat. Ale ať přemýšlela sebevíc, nenapadlo ji, kde by část komety mohla být. Mezitím došla k portrétu Buculaté dámy. Rudá Lilie, sdělila myšlenkami obrazu. Buculatá dáma se ale ani nepohnula. Máme nové heslo, uvědomila si.Rozhodla se počkat, až někdo přijde. Netrvalo to dlouho a ozvalo se zvonění. A s ním odbyla sedmá hodina... Lea se chytla bolestí za hlavu. Viděla postavy v černých pláštích, jak se přemisťují do nějakého městečka a začínají s ničením. Aberdeen... Najednou bolest ustala a ona stála před obrazem Buculaté dámy. Neváhala a rozběhla se k ředitelně. Srdce bojovníka, pomyslela si. Chrlič se odklonil a ona se rozběhla do schodů. Zaklepala na dveře ředitelny, které se v zápětí otevřely.
______________________
Draco Malfoy se otočil k vzrušenému zhromáždění, tedy hrstce lidí, kteří tvořili Fénixův řád. Nevill a Lenka Longbottomovi, Dean Thomas, pár starých členů a pár novějších, kteří ještě pořádně neměy možnost poznat zlo... Katie Bellová, Cooper, sourozenci Creevy...
"Z věruhodného zdroje vím o ůtoku na Aberdeen. Musíme zabránit zničení toho města-"
"Kdy?", ozval se Moody, jeden z těch, kteří přežili poslední bitvu. Precizní, jasný, jako vždy.
"Před chvilkou se tam přemístili Smrtijedi-"
"Tak na co čekáme?"
"To přepadení je velmi dobře organizované. Pán zla chce dát najevo svou moc-"
"Každým slovem promrháváte lidskými životy. Jdeme?"
"Dobrá, ale pokud by to mělo vypadat zle, hned se vraťte na ústředí. Lenko, počkej ještě..."
"Nezůstanu tady! Když půjde Nevill-"
"On nepůjde. Ve škole by si toho všimli. A ty taky nepůjdeš"
"Ale-" Přerušilo ji hromadné přemístění. Když Draco Malfoy před pár minutami od jisté žákyně zjistil informaci, kterou mu vzápětí potvrdil jeho senzor, ani by neočekával, že to proběhne tak hladce. Stále bylo spoustu lidí, co mu nevěřilo. Byl Malfoy...
____________________
Na kraji města se objevilo kolem třiceti členů Řádu. Okamžitě se pustili do boje se Smrtijedi a dostávali se přímo do středu dění. Najednou je ale pohltila temnota... Jen pár z nich se stačilo přemístit. Zlo mělo daleko mocnější zbraně než oni... A přímo v centru dění stála ženská postava s dlaněmi obrácenými k obloze a odříkávala s krutým úsměven slova zničení. Strach byla skutečně mocná zbraň... Ten den padlo deset členů Řádu, většinou nováčci. Možná byli v zajetí Temného lorda, možná už nežili. Kdyby měli tu možnost, rozhodli by se pro to druhé. Město se nepodařilo zachránit. Temný lord slavil své vítězství...
____________________
Krátká kapitola s důležitým zvratem. Doufám, že se vám líbila. Za KOMENTY a KRITIKU budu vděčná. (Omluvte ty chybičky, určitě tam nějaké mám, ale můj pravopis((:... Beta-read je na prázdninách... Ach jo!)
PS: Děkuji všem, kteří moji povídku pravidelně komentují. Každý komentík mi zvedne náladu a zmnění negativní myšlenky na pozitivní! Takže dík, vaše Effren
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 Siria Siria | 12. dubna 2007 v 13:51 | Reagovat

Parádní, nádherná kapitolka! Další!!!

2 Giner Giner | 12. dubna 2007 v 16:27 | Reagovat

Skvělá kapitolka, prosím ryche napiš pokračování:-)

3 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 12. dubna 2007 v 17:24 | Reagovat

super kapca, zajimava jen se mi zda ze je to na leu jakozto 11 divku trochu moc

4 effren effren | 12. dubna 2007 v 17:51 | Reagovat

pasu: Lei není 11, je jí 13. Bylo to někde v těch prvních kapitolách... Zmněnila jsem Bradavický systém, nejdřív, v devíti, kouzelné dítě dostane dopis do "předškoly" nebo taky "přípravky" (stupidní název, ale má fantazie selhala) která trvá 4 roky a učí se tam základy a pak jsou 4 roky Bradavic, kde se učí pokročilá magie... Školní rok taky začíná 1.1 a ne až v září... Možná pitomý...((: prostě mě se nelíbil ten systém 7 let v jednom a jak říkáš nechtěla jsem začínat s 11-letou postavou... No prostě doufám že jste to nějak pochopili... (já nejsem zrovna supr ve vysvětlování věcí logicky, že?) Jo a dík za komenty!

5 HP fan HP fan | 22. září 2011 v 18:22 | Reagovat

ale kdepak, vysvetlila jsi to skvele, pochvala! :D
Kapitolka skvelá, jako vzdy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama