14. kapitola - Důvěra?!

3. dubna 2007 v 13:50 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
Nevěděla, co na to odpovědět. Nevěděla v tu chvíli vůbec nic. V hlavě vymeteno, prázdno. Až na dvě slova: Zabraň tomu! Ale musela se vrátit do reality... Musela, když na ni zíralo vystrašeně pět párů očí... Vyděšené, šokované oči... Co mám dělat? Skoro zazmatkovala. Ale její pobyt v Satre nebyl zbytečný. Dostala se opět pod kontrolu, mohla myslet. Mohla myslet, ale popravdě se toho bála. To, co viděla... Netušila, co se stalo, ale vypadalo to, že uvolnila surovou magii... Co se to proboha stalo? Obrátila se s otázkou v očích na Clar. Ta zaváhala, pak začela:
"Začela jsi křičet.. Nedokážu to popsat, ale byl to děsný pocit...", otřásla se. "Zjevovali se mi samé děsné scény, prostě bolest... A strach... Nenávist..." Zhluboka se nadechla, než pokračovala:
"Pak se zatáhlo nebe... Teplota se střídala během pár vteřin.. Pak tady byl hrozný vítr, který rozbil okno a způsobil tohle... Bylo to... To nejhorší, co jsem kdy zažila. Máš nám co vysvětlovat" Lea se snažila zůstat klidná, ale moc to nešlo. Teď už znaly její tajemství... Křičela jsem... A ještě k tomu v elfštině! Zachovat klid! Nabádala se, ale moc to nešlo. Ani nevěděla jak, a začela ve vzduchu formovat slova:
Nechápu, co se stalo... Zdál se mi sen, sen plný děsu... A bolesti... Prostě samé ty pocity, o kterých jste mluvili... Musela se ze mě uvolnit surová magie, nic jiného mě nenapadne... A ten hlas...
Rozhodla se, že jim něco řekne. Část pravdy.
...můžu mluvit, ale jen magickými jazyky. Třeba Jezerština, Trollština a tak... Umím jezersky, takže to to muselo být....
Viděla v jejich obličejích zřetelně, že váhají.
Ten požár... Byl magický. Ztratila jsem při tom hlas, nebyl to šok nebo tak... Ale to prokletí účinkuje jen na normální řeč...
V očích Clar se zračilo pochopení.
"Je zázrak, žes přežila"
Vím...
Něco na jejím výrazu nejspíš Clar pochopila:
"Někdy sis přála, aby to tak nebylo, viď?", zeptala se soucitně. Na tohle Lea neměla odpověď. A možná to bylo dobře. Možná taky ne. Ten okamžik trval dlouho, ale Lea s zaváháním vyslala další písmena:
Vzbudila jsem ještě někoho? Prosím a mohly byste si tohle nechat pro sebe?
"Nevzbudila", ujistil ji tentokrát Clemens. "Neboj, něco takového bych nikomu neřekl..."
"Jako tehdy to s tím že je Lea němá?", zeptala se pichlavě Mel. Clem zrudl.
"Promiň...", zašeptal a otočil se k odchodu. Jack jim ještě popřál dobrou noc a následoval Clema. Dívky Leu ujistily, že nikomu nic neřeknou a vrátily se do postelí. Lea ale nemohla hodně, hodně dlouho usnout... Té noci už nespala.
_______________________
Ráno nebylo vstávání zrovna příjemné. S zíváním a klením se vyhrabaliyz postelí. Mel si jako první vzpomněla na noční události a automaticky se otočila k Leině posteli. Ta ovšem byla prázdná. Už se chtěla ostatních zeptat, jestli Leu neviděly, když se ozvala Tess:
"Lea to tady musela uklidit... Teda to nás nemohla ani vzbudit?"
"Třeba už vůbec nespala.. Možná se bála, že bude mít další noční můru a vzbudí nás..."
"Věříte té její povídačce?!", zeptala se posměšně a možná i překvapeně Tess.
"Jo, protože na rozdíl od tebe ji trochu známe.. A taky to kouzlo, které použila... Nemohla nám lhát!", ospravedlňovala se Clar.
"Takže ty ji nech na pokoji a radila bych ti držet zobák. Myslím, žes viděla, co dokáže", upozornila Melissa ještě stále naštvanou Tess jedovatě.
"No aby se nám z toho panička nepo-" Odpovědí ji bylo prásknutí dveří."Víte co, děte se BODNOUT, ale jestli si myslíte, že vás poslechnu, tak to jste pěkně vedle!", zaječela ještě, čímž vzbudila i poslední opozdilce.
"Teda ta nám ještě chyběla", pravila Mel naštvaně ke Clar, když k nim dolehl vzteklý křik jejich milé spolužačky Tess.
"Ach jo, myslím, že dneska nebude lehký den", postěžovala si Clarissa. Ani netušila, jak má pravdu.
________________________
"Temesis?"
"Můj pane. Volal jste mě?"
"Ano. Co víš o tom zrádci?"
"Musí mít rychlý kontakt v Bradavicích, velmi rychlý, protože jinak by je nestihl varovat"
"Temesis... Zavolej mi Snapea"
"Skutečně si myslíte, že by on-"
"Udělej to, co jsem ti řekl, Temesis, a neodmlouvej..."
"Pane?"
"Co ještě? Zjistila jsi něco?"
"Snape to být nemohl, zjistil o přepadení teprve moc pozdě... A vyvolání ochrany trvá minimálně půl hodiny"
"Ty myslíš, že to nevím? Nechci jej zavolat kvůli tomu... A teď už běž..."
"Ano, pane"
______________________
Tak tady máte další kapitolku, doufám, že se vám i přes to, že je krátká, líbila...
Prosím KRITIKU a KOMENTY, dík, Effren
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 Giner Giner | 3. dubna 2007 v 14:45 | Reagovat

Skvlé:-)

2 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 3. dubna 2007 v 16:10 | Reagovat

pises tak poutave ze nekdy mam pocit, ze to, jak skonci kapitolka je nutne zlo, které musí čtenáři přijmout než se začtou do další linie textu.

PS: díky za komentíky

3 Siria Siria | 3. dubna 2007 v 16:12 | Reagovat

Tak tohle je naprosto úžasná kapča. Vážně, skvělá. Jen doufám, že brzy bude další :-)))

4 effren effren | 3. dubna 2007 v 16:38 | Reagovat

Děkuji vám všem za komenty! Další bude bohužel až ve čtvrtek, nemám teď moc čas...

pasu: Rádo se stalo!

5 Argias Argias | E-mail | 3. července 2007 v 19:49 | Reagovat

Je to super počteníčko, já jsem se sem, na tvoje stránky dostal teďka dneska a zhltnul 14 kapitol a jdu pokračovat. Píšeš úžasně. To bys měla publikovat do knížky, nebo aspoň do časáku... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama