12. kapitola - Nový řád

31. března 2007 v 20:48 | Effren |  Protiklady (povídka ze světa Harryho Pottera)
"Kde se počíná hledat pravda, povznáší se i život" - J.Čapek
Žáci se s veselým povídáním ubírali do Velké síně, spekulujíc o tom, z jakého důvodu byla přerušena hodina. Skupinka studentů, která právě vycházela z učebny lektvarů, se bláznivě rozřehtala.
"Leo to bylo skvělí"
"Senzace"
"Vidělas, jak se tvářil?" Jack předvedl nádhernou grimasu, po které se skupinka rozesmála ještě víc.
"Nechte toho, už se mi z toho smíchu dělá nevolno..." Další vlna nakažlivého řehotu.
"Nemusíte se omlouvat, pane profesore...", opičila se Clarissa. Mel se udýchaně zastavila a snažila se nabrat dech. Byla od smíchu celá rudá v obličeji.
"Zatlač, Mel, třeba se to povede", Mel to nevydržela a vyprskla smíchy.
"Zopakuj to, a-"
"A co?"
"No, tak předně-"
"Nechte toho!"
"On si začal!"
"Ne, to ona!"
"Ty!"
"Ne, ty!"
"Bože, buďte zticha!" Clem konečně nabral dech:
"Jo, tak takhle jsem se nepobavil pěkně dlouho"
Neměl být nespravedlivý
Pomyslela si Lea a snažila se tvářit ukřivděně, což ostatní opět rozesmálo.
"Sranda stranou, lidi, musíme pospíšit", snažila se je alespoň trochu uklidit Clar.
"Ach jo, že ty nám taky hned zkazíš náladu"
"Já? Kazit vám náladu? Já vás pouze zachraňuji z průšvihu!"
"Měla by ses zachránit sama, protože už se dlouho neudržím!"
"BUĎTE ZTICHA!"
"Ach jo..."
"Tak pospěšte, máme tam za chvilku být" Konečně dorazili do Velké síně, která už byla zaplněna žáky všech ročníků. Usadili se vedle sebe na kraj nebelvírského stolu a čekali. Lea pozorovala učitelský stůl. Profesor Kum se o něčem zaujetě bavil s profesorkou Nauky magie, Mrs. Filiou. Ta se usmála a pak se najednou otočila. Její temné, modré oči utkvěli přímo na Lei, která najednou nemohla uhnout pohledem. Profesorka ji zkoumala, téměř rentgenovala svýma očima. Najednou Lea cítila vniknutí do mysli - cítila cizí sílu, cizí vědomí, jak se pokouší dostat přes její ochranu. Na tohle se šest let v Satre připravovala. Nebylo nic horšího, než být ovládnut myšlenkami, protože myšlenky a vlastní vědomí je poslední útočiště. Vzpomínala na každou hodinu, kdy se učili myslobranu, pokročilou verzi nitrobrany. Na každý ten vpád do myšlenek... Ale to bylo jiné. Nejen, že profesoři svým žákům neubližovali, ale taky se nesnažili násilím získat informace. Lea cítila, jak do její hlavy vniká surová, neotesaná síla, kterou nic neupravilo a nespoutalo do jednoho celku. Probrala se z toho strachu, který pociťovala, a ohraničila svou mysl živly. Ta magie té ženy byla tak neuvěřitelně hrubá, neupravená... Elfská mysl byla jemná, hladká jako vyleštěný povrch stolu, kluzká, ale spjata v jeden velký pramen, který jemně prokluzoval tokem myšlenek... Ale lidská mysl byla jiná, neupravená, hrubá, bolestivá, spletitá a neurovnaná, zmatená... Rozštípena v tisíce nazachytitelných myšlenek, které se snažili vniknout do vědomí... Myslela na oheň, na vodu, na vítr, na led, na jemný vánek magie země a utěsnila svou mysl, jak už mnohokrát dřív. Hradby svých myšlenek upevnila magií hvězd, která je činila neviditelné pro cizí mysl. Soustředila se jen na to, na nic jiného. Přestala vnímat okolí, ten tlak, který ji bránil logicky uvažovat, postupně mizel. Uklidnila se, byla v duševním klidu a souladu. Neodvrátila oči, ale podívala se přímo do těch profesorčiných. Ta najednou odvrátila pohled, stáhla svou mysl. Celé to netrvalo déle než pár vteřin, ale Lea přesto byla vyčerpaná z nově nabitých skušeností. Neuvolnila svou mysl, ale povolila natolik, že vnímala okolí. Netušila, co to mělo být, ale jedno věděla jistě: Nikdy nikde není v bezpečí.
____________________________
"...a kvůli včerejším událostem jsme nuceni zesílit bezpečnostní opatření. Od nynějška je vstup na školní pozemky bez doprovodu jednoho z profesorů zakázán. Večerka se též přesouvá na desátou hodinu večerní a návštěvy Prasinek se ruší. Po večerce platí přísný zákaz pohybovat se v prostorách hradu mimo kolej. Dále všechny sovy, ať už ven nebo do hradu, se budou kontrolovat. Hodiny Astronomie se budou provádět ve velké síni, jelikož na Astronomické věži už není bezpečno. Famrpálové tréninky budou probíhat pod dohledem profesorky Lamny, profesora Snapea a profesora Nastlea pouze v určitých hodinách." Poté, co ředitel Draco Malfoy domluvil, se v síni rozpoutala vřava. Někteří studenti začeli nahlas protestovat, jiní se pustili do diskuze se svými přáteli.
"To snad není možné", vztekal se Jack. "jediné, na co jsem se tady těšil, byly výlety do Prasinek!"
"Večerka v deset? To si snad dělaj srandu!"
"Cože? Famfrpálové tréninky jen v určitých dobách a to pod dohledem Snapea? Já se zblázním, to snad ne!"
"Jak můžou prostě takhle zakázat všechno, co nás baví?"
"Já ty Smrtijedy pozabíjím, kvůli tomu blbýmu přepadení-"
"TICHO!", rozezněl se síní mnohokrát zesilený hlas profesora Snapea. "Nyní se můžete vydat na kolej, odpoledne pokračuje normálně vyučování. Můžete jít!" Rozčilení žáci ještě hodně dlouho diskutovali o těchto nepříjemných změnách, ale nic s tím nenadělali. Jak by taky?
____________________________
"Pane?"
"Mluv, Temesis"
"Máme v našich řadách zrádce. O přepadení věděli předem, jinak by nedokázali probudit ochranu školy"
"Jak to?"
"Zjistila jsem o těch ochranách všechno, jak jste poručil, pane. Hlavní ochranu dokáže probudit pouze ředitel, a všechny ostatní jsme zrušili. Kouzlo, které... Nám připravilo tolik problémů byla zaručeně ochrana školy"
"Zjisti o tom víc, má věrná, a znič tu ochranu... Najdi zrádce, Temesis"
"Ano, pane"
"To bych ti radil..."
"Ano, pane. Nezklamu"
"Můžeš jít, Temesis"
"Děkuji, pane"
____________________________
"Leo?", ptala se ospale Clar.
???
"Proč jsi nám neřekla víc o těch tvých schopnostech?"
To jako myslíš zvláštní cit pro čas, lektvery a to ostatní?
"Hmm..."
Naučila jsem se to od svého učitele. Byl velmi zkušený... A tyto schopnosti můžou být velmi užitečné...A lektvary? Trénink...
"Tak jo, dobrou..."
Sladký sny...
Lea se sma pro sebe usmála. Den byl únavný, hlavně spousta nových profesorů a tváří. Přesto se jí nechtělo spát... Opatrně, potichu, aby nevzbudila ostatní, vylezla z postele. Opatrně sešla po točitých schodech do společenské místnosti a odklopila obraz. Hlavně abych tady nenarazila na školníra Sponge, který žákům s velkou oblibou zadával tresty... Myslím že by nebylo příjemné čistit záchodky... Zjistila, že došla až na Astronomickou věž. Sedla si do rohu a přemýšlela, zklidnila svůj dech a snažila se pročistit svou mysl. Jaké to tady asi bylo v dobách Vyvoleného, Harryho Pottera? Sídlili tady duchové a prý i strašidlo, Protiva... Zasnila se. Duchové i strašidla byla povětšinou zničena během poslední bitvy, Temný lord přišel na to, jak je využít pro své účely a oni se zničením sémonů zemřeli... Jediný duch mezi profesory, Mr. Binns, měl štěstí, protože v té době se nacházel - jak jinak - v Bradavicích, které byly chráněné. Ostatní duchové se ale vydali pomoct světlé straně... Opět si vzpomněla na dopis od otce, kterého nikdy nepoznala. Schopnosti, které přesahují hranice lidského myšlení... Jaké schopnosti? Byla sice velmi magicky citlivá, ale jinak... Nechám to na Nauku magie, rozhodla se nakonec. Třeba tak objevím nějaké ty své schopnosti... Pomalu se zvedla a došla až před obraz. Rudá lilie, zašeptala heslo a došla do ložnice. Těšila se na klidnou noc v posteli... Netušila, co ji čeká. naštěstí, protože jinak by to mohlo zmněnit osud, a ten, jak je známo, se mněnit nemá... Nebo má? Je všechno předem dané? Když ten večer uléhala, byla po dlouhé době úplně, ale úplně klidná. Ale na jak dlouho?
____________________________
Takže, kraťoulinká kapitola o celkem ničem... Od příštích pár tam zase bude nějaká akce... Nezapomeňte: KOMENTY! Děkuji, Effren
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Budete číst pokračování téhle povídky?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 31. března 2007 v 21:06 | Reagovat

super kapca, doufam ze bude brzo dalsi

2 Giner Giner | 31. března 2007 v 21:22 | Reagovat

Skvělé:-) moc se těším na další:-)

3 Giner Giner | 1. dubna 2007 v 9:40 | Reagovat

a prosím smím si tě přidat do odkazů?

4 effren effren | 1. dubna 2007 v 10:31 | Reagovat

předně: dík za komenty! Giner: Jasně, budu jen ráda!

5 effren effren | 1. dubna 2007 v 10:33 | Reagovat

jo a pasu: smím si tě přidat do odkazů?

6 pasu - Pavla pasu - Pavla | E-mail | Web | 1. dubna 2007 v 11:44 | Reagovat

jasne bude mi cti

7 Siria Siria | 1. dubna 2007 v 12:00 | Reagovat

Nádhera :-))) Moc se těším na další, doufám, že bude co nejdřív.

8 effren effren | 1. dubna 2007 v 13:21 | Reagovat

pasu: to spíš naopak - mě bude ctí...

9 julie julie | E-mail | 10. srpna 2007 v 12:02 | Reagovat

Tvá povídka se mi moc líbí ze začátku sice trochu zmatená a ne moc pospolitá ale jinak je psaná v rychlém a dynamickém tempu což se mi líbí. Jen škoda občasných překlepů ale žádný autor nikdy nepsal bez chyb. :-)

Je perfektní ze po dočtení kapitoli stačilo kliknout na další pokračování nebo tak něco proto je škoda že dál už to opět nejde. Jinak máš mé uznání je opravdu moc pěkné.

10 Kate.Tonks vlk Kate.Tonks vlk | E-mail | Web | 9. listopadu 2008 v 16:16 | Reagovat

Jo, perfektní.Jen jak mohla říct heslo, když nemůže mluvit?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama